Příběh druhý

Moje setkání s psychózou přišlo náhle, 2 dny před porodem prvního dítěte. Najednou se něco
se mnou dělo, v tu dobu jsem ležela na porodním oddělení, tam mi lékař píchl injekci na
uklidnění. Porod proběhl velmi dobře, chlapec byl zdráv. Ale já? Nebyla jsem to Já. Plakala
jsem, nespala, málo jedla, zdánlivě ani snad radost z narození dítěte nebyla. Snažila jsem se o
malého pečovat dobře, manžel v tu dobu byl na montážích. Já jsem prožívala hrozné období.
Nikomu jsem se nesvěřila s tím, co prožívám. Později jsem se zmínila mé vrchní sestře na pracovišti.
Ta mi řekla, že šlo o laktační psychózu. V roce 1973 jsem dálkově studovala zdravotní
školu. V té době se o psychiatrii a psychologii mluvilo velice povrchně. V závěru studia se projevila
první ataka mého psychického onemocnění. Se stejnými symptomy jako před narozením
dítěte. Nespavost, úzkost, hubnutí, nechutenství, pláč, strach, že nezvládnu závěr studia. Ještě
stále jsem nešla k lékaři, aby mi někdo pomohl. Psychiatrie byla tabu, „půjdeš – li k psychiatrovi,
jseš blázen“ a co by řeklo okolí a rodina? Při dalším studiu na pedagogické škole v roce
1988 a nástupu do náročného zaměstnání ve školství se objevily dvě ataky s daleko většími
příznaky nástupu deprese, byla jsem bez nálady, hodně hubla, nespala, nezvládala základní
návyky kolem sebe, potíže s vařením praním, nákupy. Ataky trvaly půl až tři čtvrtě roku. Začarovaný
kruh. V roce 2004 nastala nejhorší ataka způsobená klimakteriem, kdy došlo k sebevražedným
sklonům. Několik dnů předtím jsem šla k lékařce, která mě posílala k psychiatrovi,
myslela jsem, že to stále nějak zvládnu, ale vůbec jsem nevěděla jak. Vzápětí na to jsem byla
hospitalizovaná, byly nasazeny antidepresiva a po 3 týdnech se stav hodně zlepšil, mohla jsem
zase dobře fungovat. Mé setkání s psychózou bych shrnula, nebát se jít k lékaři. Dnes je jiná
doba, hodně se o duševním zdraví mluví, brát léky a nebát se hospitalizace. Posunula jsem se
dál. Po poradě s psychologem a psychiatrem se snažím vyvarovat zátěžovým situacím a činnostem,
které bych nezvládla.

Ala