Příznaky psychóz

Příznakům říkáme také symptomy. Psychózy mají mnoho různých druhů symptomů a projevů, které se mohou (ale nutně nemusí) objevovat v různé formě a různé závažnosti. U každého člověka se projevují jinak, individuálně.

Kdy se příznaky objevují?

Tyto příznaky se mohou projevit v jakémkoliv věku, nejčastěji se však poprvé objevují v období pozdního dospívání a rané dospělosti, přibližně kolem 20 let. Je také velice obtížné odhalit tyto příznaky v průběhu dospívání, protože této době se změny chování a myšlení objevují běžně. Na začátku nemoci se lidé většinou cítí podivně, nemají z ničeho radost, trpí nepochopitelnými obavami, únavou, mají zhoršenou schopnost se soustředit. Také obvykle ztrácejí kontakt s vrstevníky, s ostatními lidmi, dostávají se „mimo společnost.“ Často pociťují, jako by něco viselo ve vzduchu, mají jakési předtuchy. Mohou být také nedůvěřiví, vnímat věci kolem jako ohrožují, okolí jim připadá cizí. Tyto pocity nejasnosti a neurčitelnosti okolí se mohou vyjasňovat, kdy může propadnout v nedůvěru v okolí, a v důvěru ke svým „hlasům“ či přesvědčením.

Pozitivní a negativní příznaky

Příznaky lze rozdělit na pozitivní a negativní.

  • Pozitivní (+) příznaky – jsou „něco navíc“. To, že má někdo pozitivní příznaky neznamená, že je dobré a příznivé, že je má, jak by se mohlo podle názvu zdát. Řadíme k nim halucinace, bludy, psychomotorický neklid aj.
  • Negativní ( – ) příznaky – když je „něčeho méně, něco chybí“.  Například snížení aktivity, spontaneity, neradostnost, ochuzení řečového projevu aj. 

Pozitivní příznaky

Mezi pozitivní příznaky patří zejména bludy a halucinace. Člověk trpící HALUCINACEMI slyší, vidí či cítí věci, které jiní lidé nevnímají.

  • Sluchové halucinace – člověk může slyšet hlasy, zvuky, či jen šumy. Hlasy mohou buď k člověku mluvit přímo (komunikují s ním), nebo nepřímo (mluví o něm). Může být jeden, či jich může být více. Tyto hlasy mohou být pro nemocného příjemné (mohou mu pomáhat, dělat mu společnost, dobře mu radit), ale také mohou být nepříjemné, až nebezpečné. Mezi ty ohrožující patří zejména hlasy, které dávají příkazy, které nabádají a nutí k nějakému jednání (což je velice nebezpečné, např.: „Udělej to, skoč pod to auto, nic se ti nestane. Hned! Skoč!“)
  • Zrakové halucinace – nemocný může vidět světla, barvy, postavy či nejrůznější objekty, které reálně neexistují.
  • Čichové halucinace – bývají často spojeny s bludy. Jsou to čichové vjemy bez reálných pachů. Typický je například pocit přítomnosti síry.
  • Hmatové halucinace – neboli tělesné, kdy člověk cítí například pálení, drásání, bolest, nebo i znásilňování.
  • Chuťové halucinace – člověk vnímá neexistující chutě.
  • Intrapsychické halucinace – někdy má nemocný člověk pocit, že mu někdo vkládá či odnímá myšlenky, manipuluje s nimi.

BLUDY jsou pak pevná, nevývratná přesvědčení, která vznikají v důsledku choroby a nejsou založena na reálném podkladu – pro nemocného tvoří tyto přesvědčení realitu, i když existují důkazy, že nejsou pravdivá. Nejčastěji bývá jejich obsahem pocit pronásledování, spiknutí, někdy také pocit svých nadpřirozených schopností apod.

Negativní příznaky

Negativní proto, že u člověka trpícího psychózou něco chybí, či je něčeho méně než u ostatních lidí, něčeho se nedostává. Negativní příznaky většinou nebývají tak stresující a nápadné jako ty pozitivní, ale jsou zároveň hůře léčitelné. Tyto příznaky mohou někdy zvenčí vypadat jako lenost, neochota se přizpůsobit. Nemocný je však nedokáže silou vůle ovlivnit. Tyto příznaky by tedy měly být vnímány jako symptomy nemoci, ne jako charakterové vlastnosti jedince.

Mezi negativní příznaky patří například oploštění emotivity, redukce sociálních aktivit, snížená aktivita, snížená spontaneita, ztráta zájmů, snížená schopnost prožívat radost, nebo snížená schopnost volních funkcí.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *